Lessons learned PPA¶

Rádi bychom shrnuli naše poznatky z předmětů PPA1 a PPA2, které by mohli pomoct budoucím studentům v úspěšnějším zvládnutí těchto předmětů a zároveň by tento dokument mohl sloužit i jako zpětná vazba pro vyučující. Tyto předměty jsou stěžejní předměty v prvním ročníku pro všechny studenty a zároveň to jsou předměty s velkým procentem neúspěšnosti.

Pojmenování problémů¶

Došli jsme k závěru, že jeden z důvodů neúspěšnosti a nezájmu o předmět PPA je, že se studenti programování zaleknou. Výuka je sice koncipována tak, že se látka vysvětluje od základů, ale stává se, že je látky najednou příliš moc a to vede k tomu, že se studenti ztrácí a můžou získat k programování odpor. S tímto trochu souvisí další problém, nedostatečný důraz na algoritmizaci. Předmět PPA1 byl hodně zaměřen na práci s objekty, PPA2 byl zaměřen převážně na implementaci datových struktur. Samotná algoritmizace byla upozaděna. To se projevilo i v testech (zápočet i zkouška), kdy se člověk musel hlavně naučit nazpaměť z přednášek dané implementace, ale už se tolik nezkoušelo, zda je student schopen vytvořit nějaký kód sám od sebe.
Dalším problémem může být nedostatečně individuální přístup ke studentovi. Studentů je v prvním ročníku hodně a učitelů málo. Dále může být problémem, že testy (zápočet a zkouška) se píší na papír. Důvod je jasný, velké množství studentů a ochrana před podvodem. Ovšem neprověří se tolik schopnost studenta něco naprogramovat úplně správně.
Nedostatečný zájem o předmět je ze všech předchozích problémů asi nejklíčovější. Je logické, že aby se student naučil programovat, musí o to mít zájem a být ochoten tomu věnovat čas.
Zaznamenali jsme ještě tyto problémy: opisování úkolů, podceňování důležitosti předmětu.

-velké množství studentů se s programováním předtím nesetkalo a dělá jim problém se v tak komplexní oblasti zorientovat
-dochází k opisování domácích úkolů, proto má student později problém s dalšími domácími úkoly a později i v dalších předmětech zaměřených na programování
-na cvičení je moc studentů, chybí individuální přístup ke studentovi, který by se v programování hodil
-testy jsou písemné
-studenti předmět podceňují
-studenty předmět nebaví

Dopady problémů¶

Dopady problémů jsou z předchozího odstavce patrné.
Tyto problémy vedou k velkému procentu neúspěšnosti předmětu. Což dále vede k tomu, že neúspěšní studenti opustí školu nebo na škole zůstanou, ale mají dál s programováním problémy.
Chybí jim komplexnější pochopení problému následně s tím mají studenti problém v druhém ročníku (například velká neúspěšnost v předmětu Programování v jazyce C).
Studenti často mají chuť úkol zpracovat, ale díky nedostatku zkušeností neumějí moc algoritmizovat. Jednodušší úkoly sice zvládnou, ale jakmile přijde složitější, nevědí si moc rady.

-velké procento neúspěšnosti
-chybí komplexnější pochopení problému, následně s tím mají studenti problém v druhém ročníku, například velká neúspěšnost v předmětu Programování v jazyce C
-studenty to odradí od programování
-stres

Návrh řešení¶

-klást důraz na menší úkoly, jejich množství však může být větší
-klást důraz na algoritmizaci - na ní zaměřit i testy
-PPA1 - práce na cvičeních by měla být více samostatná, aby se studenti naučili řešit problém sami
-zvážit možnost, zda by nešlo testy dělat na počítači (aspoň PPA2)
-zkusit namotivovat studenty k programování - při výuce uvádět příklady využití probírané látky v praxi