Lessons learned PPA¶

Autoři: Jiří Buňata, Martin Lácha, Adéla Mikešová. (Redakce textu P.Brada)

Rádi bychom v tomto textu shrnuli naše poznatky z úspěchů a potíží při studiu a absolvování předmětů PPA1 a PPA2. Toto shrnutí by mohlo pomoci budoucím studentům v úspěšnějším zvládnutí těchto předmětů a zároveň by tento dokument mohl sloužit i jako zpětná vazba pro vyučující.

Uvedené předměty jsou stěžejními v prvním ročníku pro všechny studenty a zároveň to jsou předměty s velkým procentem neúspěšnosti.

Pojmenování problémů¶

Došli jsme k závěru, že jedním z důvodů neúspěšnosti a nezájmu o předmět PPA je, že se studenti programování zaleknou. Výuka je sice koncipována tak, že se látka vysvětluje od základů, ale stává se, že je látky najednou příliš moc a to vede k tomu, že se studenti ztrácí a můžou získat k programování odpor. S tímto trochu souvisí další problém, nedostatečný důraz na algoritmizaci. Předmět PPA1 byl hodně zaměřen na práci s objekty, PPA2 byl zaměřen převážně na implementaci datových struktur. Samotná algoritmizace byla upozaděna. To se projevilo i v testech (zápočet i zkouška), kdy se člověk musel hlavně naučit nazpaměť z přednášek dané implementace, ale už se tolik nezkoušelo, zda je student schopen vytvořit nějaký kód sám od sebe.

Dalším problémem může být nedostatečně individuální přístup ke studentovi. Studentů je v prvním ročníku hodně a učitelů málo. Souvisejícím problémem může být, že testy (zápočet a zkouška) se píší na papír. Důvod je jasný, velké množství studentů a ochrana před podvodem. Ovšem neprověří se tolik schopnost studenta něco naprogramovat úplně správně.

Nedostatečný zájem o předmět je ze všech předchozích problémů asi nejklíčovější. Je logické, že aby se student naučil programovat, musí o to mít zájem a být ochoten tomu věnovat čas.

Zaznamenali jsme ještě tyto dílčí problémy: opisování úkolů, podceňování důležitosti předmětu.

Dopady problémů¶

Dopady problémů jsou z předchozího odstavce patrné.

Tyto problémy vedou k velkému procentu neúspěšnosti při absolvování předmětu, což dále vede k tomu, že neúspěšní studenti opustí školu nebo na škole zůstanou, ale mají dál s programováním problémy. Chybí jim komplexnější pochopení problému a to následně vede k problémům v druhém ročníku (například velká neúspěšnost v předmětu Programování v jazyce C).

Studenti často mají chuť úkol zpracovat, ale díky nedostatku zkušeností neumějí moc algoritmizovat. Jednodušší úkoly sice zvládnou, ale jakmile přijde složitější, nevědí si moc rady.

Návrh řešení¶

Jako možné řešení by mohlo být, aby se z počátku kladl větší důraz na více menších úkolů a tím studenty naučit rozdělit jeden těžký úkol na více menších úkolů.

Dále by mělo pomoci učit studenty algoritmizaci. Někteří studenti znají teorii nazpaměť, ale když dostanou vyřešit nějaký problém neví, kde by měli začít s řešením. Při výkladu nových věcí pak uvádět příklady využití v praxi [pro zvýšení motivace].

V předmětu PPA1 by měla být práce více samostatná, aby se studenti naučili, jak mají přistupovat k řešení problému.

Zkouškové testy na papír jsou pro studenty obtížné zvlášť v předmětu PPA2, kdy se studenti musí nazpaměť učit jednotlivé datové struktury a nim příslušné metody. Jako řešení je potřeba zvážit možnost, kdy by se zkouška dělala na počítačích v učebnách, kde probíhají cvičení.