Katalog starobabylonských grafémů
Grant AV ČR (1999-2001, č. A00219, hlavní řešitelské pracoviště je Orientální ústav AV) byl udělen na projekt s názvem Katalog starobabylonských grafémů. Cílem tohoto projektu je shromáždit různé varianty grafémů starobabylonského kurzivního písma a vytvořit jejich katalog.
Starobabylonské období je ve srovnání s ostatními fázemi vývoje akkadštiny - jednoho z hlavních jazyků starověké Mezopotámie - velmi dobře dokumentováno nejrůznějšími druhy textů. Podle některých odhadů je jich 40 - 70 tisíc, přičemž - pokud se týče obsahu - převládají rozličné typy smluv a administrativní záznamy o obhospodařování majetku královského paláce a chrámů. Velmi početné jsou rovněž dopisy, ať již soukromé nebo úřední. Důležitý písemný pramen představují sbírky zákonů, královské nápisy a samozřejmě i literární skladby.
Starobabylonské klínové písmo se liší podle toho, na jakém materiálu je napsáno. Buď je vyryto do kamene či kovu (forma monumentální), nebo vtlačeno do měkké hlíny (forma kurzivní). Ve starověké Mezopotámii neexistovala jednotná norma, která by byla závazná pro písaře, záleželo spíše na tradici té které písařské školy, kde byly texty vytvářeny či opisovány. Zvláště kurzivní písmo dosahovalo velké rozmanitosti, a to jak po stránce tvaru znaku, tak po stránce jeho významu.
Obsáhlejší seznam kurzivních podob starobabylonského písma však dosud neexistuje. (Menší, dvou až čtyřstránkové rejstříky kurzivních znaků byly připojeny k několika publikacím starobabylonských textů, např. YOS 10). Seznamy znaků, které badatelé sestavili na základě monumentální podoby novoasyrského klínového písma, jež je o tisíc let mladší než starobabylonské, obsahují na šest set různých grafémů. Vyhledávání starobabylonských kurzivních znaků je v těchto seznamech velmi obtížné nebo nemožné.
Tradiční systém řazení grafémů, který vychází z polohy klínovitých vrypů a jejich vzájemné posloupnosti (vodorovné, šikmé, uhlové, kolmé vrypy), lze v zásadě použít i pro starobabylonské období. Nicnémě pořadí jednotlivých starobabylonských znaků nemůže odpovídat stávajícím seznamům vytvořeným z novoasyrských podob. Vzhled znaků se v průběhu staletí a tisíciletí vyvíjel (většinou od složitějších k jednodušším či stylizovanějším znakům), a tudíž lze sledovat nejen rozdíl mezi klínovým písmem v druhém a prvním tisíciletí (starobabylonské - novoasyrské písmo), ale i během starobabylonského období, které trvalo přes 300 let (např. v souboru textů z Ešnunny se vyskytují starší podoby znaků než v jiných starobabylonských textech).
Potíže s řazením starobabylonských kurzivních grafémů tkví rovněž ve velké variabilitě psaní znaků. Četné alografy jednotlivých grafémů (jdoucí u některých znaků do desítek) jsou dány nejen individuálním "rukopisem" toho kterého písaře, ale mohou představovat tradicí určité písařské školy, nebo mohou být ovlivněny geografickým prostředím (své zvláštnosti vykazují texty z Mari, ze Súz, rozličné zvyklosti pozorujeme v textech pocházejících buď z jižní či ze severní Babylonie).
Vývoj znaků, rozdílné tradice v písařských školách i geografické zvláštnosti se projevují i ve způsobu interpretace ("čtení") grafémů, jež jsou polyfonní (každý grafém má zpravidla několik možných realizací, mezi nimiž lze rozhodnout pouze v konkrétním kontextu). Proto je nutné zároveň s podobou grafémů sledovat i jejich současné "čtení", neboť i to se mění v průběhu času, v různých oblastech a závisí na druhu textů (hospodářsko-správní či literární text).
Výběr starobabylonských textů
Jak již jsme uvedli, lze předpokládat, že v různých lokalitách a v rozličných typech textů se repertoire grafémů a také vzhled jednotlivých znaků liší. Aby bylo možné tuto skutečnost zachytit, je nutné zkoumat texty z různých nalezišť. Pro začátek byly vybrány hospodářsko-administrativní texty a dopisy ze starověkého Sipparu, dopisy z Babylonu a z Ešnunny, pocházející ze severní části Babylonie a obdobné texty z Larsy, Uru a Uruku z jižní Babylonie. Za příklad literárního textu byla zvolena část (1. tabulka) eposu o Atramchasísovi. Výhodou hospodářsko-správních dokumentů je to, že uvádějí velmi často přesné datum, ve kterém byla listina zaznamenána, což u dopisů a literárních památek nacházíme naopak zřídka. Naopak nevýhodou mohou být mnohé sumerské termíny či celé výrazy, které jsou v textu používány a které mohou výběr grafémů zkreslit.
Způsob zpracovávání
Akkadské texty nalezené při archeologických výzkumech v Mezopotámii byly dosud většinou publikovány v tzv. autografiích, tj. překresbách, jež pořídili jednotliví specialisté. Tyto autografie by měly věrně kopírovat nápisy na hliněných tabulkách, které jsou uloženy v řadě předovýchodních, amerických a evropských muzeí. Nicméně autoři těchto autografií vnášejí mimoděk do překreseb klínových textů svoji subjektivní interpretaci, takže v jednotlivostech je nutno počítat s určitými nepřesnostmi či chybami. V celkovém korpusu textů by však tento "subjektivní" přístup neměl hrát větší roli.
Autografie vybraných textů jsou digitalizovány a pomocí programu Paint Shop Pro 6 vydělovány jednotlivé znaky, které jsou zařazovány jako grafy či alografy grafémů. (Po druhém roce plnění grantového projektu dosáhl soubor asi 240 grafémů a 1344 variant a je z něj zřejmé, že některé grafémy vykazují velmi značnou nestabilitu psaní, u jiných je naopak podoba dosti stabilní.) Katalog grafémů bude obsahovat číslo a název grafému podle nejnovějšího seznamu znaků, vytvořeného R. Borgerem (Assyrisch-babylonische Zeichenliste, 2. Auflage, Butzon and Bercker Kevelaer, Neukirchen-Vluyn 1981), nejužívanější starobabylonskou podobu znaku, varianty znaku a logografické a sylabické "čtení" znaku.
Souběžně s digitalizací autografií starobabylonských textů a selekcí jednotlivých znaků je pořizována i transliterace textů do latinky (Program Editor s upravenou kódovou tabulkou pro speciální hlásky). Texty přepsané v Program Editoru se mohou převést do programu Word Crunch, který umožní jejich statistické vyhodnocení, např. studium frekvence jednotlivých grafémů a jejich realizací v daném textu.
Katalog starobabylonských grafémů a jejich variant bude k dispozici v elektronické podobě a bude moci být stále doplňován při dalším rozšiřování korpusu starobabylonských textů. Souhrn zpracovaných textů, jejich datování, provenience, jejich edice, zařazení do typu textu a případně jejich další zpracování bude uveden ve zvláštní tabulce. Tato databáze je doplňována v programu Microsoft Access.
Assyriological Studies (AS), Nr. 22 (1987). Chicago. (Robert M. WHITING, JR.: Old Babylonian Letters from Tell Asmar.)
Ausgrabungen in Uruk-Warka. Endberichte (AUWE), Nr. 23 (1996). Mainz am Rhein. (Antoine CAVIGNEAU: Uruk. Altbabylonische Texte aus Planquadrat Pe XVI-415)
Babylonian Inscriptions in the Collection of James B. Nies (BIN), Nr. 7. Yale University, New Haven, London, Oxford 1943.
Cuneiform Texts (CT) from Babylonian Tablets in the British Museum, Nr. 2 (1896), 4 (1898), 6 (1898), 8 (1899), 46 (1965). London.
Elihu Grant, Babylonian Business Documents of the Classical Period. Philadelphia 1919, UCP XI
Horst Klengel, Altbabylonische Rechts und Wirtschaftsurkunden. Berlin 1973.
Mesopotamian History and Environment, Series III: Texts I. University of Ghent 1991. (K. van LERBERGHE - G. VOET: Sippar - Amnanum. The Ur-Utu Archive.)
A. P. RIFTIN: Starovavilonskije dokumenty v sobranijach SSSR. Moskva-Leningrad 1937
Textes Cunéiformes. Musée du Louvre - Département des Antiquités Orientales (TCL). Nr. X (1926), XI (1926).
Ur excavation Texts (UET) V. London and Bradford 1953. (H. H. FIGULLA – W. J. MARTIN: Letters and Documents of the Old-Babylonian Period)
Yale Near Eastern Researches (YNER), Nr. 4 (1970). New Haven - London.
Yale Oriental Series (YOS) - Babylonian Texts, Nr. V (1919), VIII (1941). New Haven, London, Oxford.
Antoine CAVIGNEAUX: Uruk. Altbabylonische Texte aus dem Planquadrat Pe XVI-415. Ausgrabungen in Uruk-Warka. Endberichte, Bd. 23. Mainz 1996.
Luc DEKIERE: Old Babylonian Real Estate Documents from Sippar in the British Museum. Part 1: Pre-Hammurabi documents. University of Ghent 1994. [Mesopotamian History and Environment, Series III: Texts II]
Luc DEKIERE: Old Babylonian Real Estate Documents from Sippar in the British Museum. Part 2: Documents from the Reign of Hammurabi. University of Ghent 1994. [Mesopotamian History and Environment, Series III: Texts II]
Luc DEKIERE: Old Babylonian Real Estate Documents from Sippar in the British Museum. Part 3: Documents from the Reign of Samsu-iluna. University of Ghent 1995. [Mesopotamian History and Environment, Series III: Texts II]
K. van LERBERGHE - G. VOET: Sippar - Amnanum. The Ur-Utu Archive. University of Ghent 1991. [Mesopotamian History and Environment, Series III: Texts I]
N. V. KOZYREVA: Drevňaja Larsa. Očerki chozjajstvěnnoj žizni. Moskva, Nauka 1988. [Kul´tura narodov vostoka. Matěrijaly i issledovanija. Starovavilonskaja kul´tura. Akaděmija nauk SSSR, otdělenije istorii]
A. P. RIFTIN: Starovavilonskije dokumenty v sobranijach SSSR. Moskva-Leningrad 1937
Wolfram von SODEN: Die Erste Tafel, Zeitschrift fur Assyriologie 68
Stanley D. WALTERS: Water for Larsa: An Old Babylonian Archive. Yale University Press, New Haven and London 1970. [Yale Near Eastern Researches 4]
Robert M. WHITING, JR.: Old Babylonian Letters from Tell Asmar. The Oriental Institute of the University of Chicago, Chicago 1987. [Assyriological Studies 22]