PhDr. Nea Nováková - Kopecká, CSc.
(nar. 22. července 1938 v Praze)

studovala na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obory arabština a klínopis (1956-1961). V letech 1961-1965 byla na FF UK v Praze interní aspirantkou a od října 1965 je odbornou asistentkou. V roce 1966 získala titul CSc. a PhDr. (práce s názvem Terakoty z Tellu Erfádu obsahovala zpracování části předmětů ze sbírky Bedřicha Hrozného získaných při archeologickém výzkumu na Předním východě).

Pedagogické působení na FF UK je zaměřeno především na akkadský jazyk, pro výuku studentů klínopisu připravila (spolu s Vladimírem Součkem) dvojdílná skripta (Úvod do klínového písma a babylónštiny I. a II., Praha SPN a UK 1980 a 1984) a učebnici Základy starobabylonštiny (UK Praha 2000, spoluautoři Furat Rahman a Lukáš Pecha). Příležitostně přednáší o kulturní historii starověkého Předního východu, zpracovala učební pomůcky zvláště k archeologii (Mezopotamské pahorky, Syrské pahorky, publikované na CD ROM a Scripta electronica). Krátkodobě přednášela (květen 1996) na École Pratique des Hautes Études, Sorbonne v Paříži.

Řešitelka dvou grantů Fondu rozvoje vysokých škol (1997 - Učebnice dějin starověkého Předního východu, 1998 - Učebnice starobabylónštiny) a spoluřešitelka grantového projektu Katalog starobabylonských grafémů (Grantová agentura Akademie věd ČR 1999-2001). Spolupracovala na grantech Zpracování a analýza staroorientálních textů na počítači (Fond dynamického rozvoje vysokých škol 1993-1995), Ex Oriente Lux (Fond rozvoje vysokých škol 1994), Thesaurus Linguarum Antiquarum (Grantová agentura ČR 1994-1996), Jazyky a kultury starého Předního východu (Grantová agentura ČR 1994-1996, hlavní řešitelské pracoviště Orientální ústav ČAV).

Účast na vědeckých konferencích Rencontre assyriologique internationale (Leningrad 1984, Berlín 1994, Praha 1996, Benátky 1997), Šulmu - International Conference on Ancient Near East ( Budapešť 1973, Lipsko 1979, Praha 1986).

Odborné studie jsou zaměřeny na "klasické" starobabylónské období. Publikovala články analyzující texty zejména po grafemické stránce . Podílí se též na vytváření elektronického korpusu starobabylónských textů. Ve francouzštině publikovala dvoudílnou monografii o sbírce figurek z pálené hlíny, jež byly nalezeny při archeologickém výzkumu Bedřicha Hrozného v Sýrii Terres Cuites de Tell Erfad I - II. Anthropological Papers of the Náprstek Museum Prague, No. 2, Praha 1971).


PhDr. Lukáš Pecha, Ph.D.
(nar. 26. 8. 1969)

studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obory klínopis-perština (1987-1992, magisterská práce Označení profesí v starobabylonských dopisech). V letech 1992-96 byl interním doktorandem FF UK. Od října 1992 do srpna 1993 byl na studijním pobytu na univerzitě v Munsteru (prohlubování znalostí akkadštiny, studium urartejštiny a churitštiny, práce na tamním projektu počítačového zpracování kappadockých textů). V r. 1999 získal titul Ph.D. (rigorózní práce Označení poplatků ve starobabylónských dopisech). Od 1998 zaměstnán v Orientálním ústavu ČAV nejprve jako odborný pracovník, od r. 2000 jako vědecký pracovník. Od r. 1999 též odborným asistentem na katedře sociální a kulturní antropologie Fakulty humanitních studií Západočeské univerzity v Plzni. Od r. 2000 vedoucí oddělení kulturní antropologie Předního východu tamtéž.

Na FF UK přednášel dějiny starověkého Předního východu, na Humanistické fakultě v Plzni se zaměřuje na historii a společnost starověké Mezopotámie.

Řešitel grantu AV ČR (1999-2001, č. A00219 Katalog starobabylonských grafémů), člen týmu grantů Fondu rozvoje vysokých škol (1996 a 1997).

Účast na Rencontre Assyriologique Internationale v Leidenu (1993), Berlíně (1994), Praze (1996), Use of Computers in Historical and Comparative Linguistics (Praha 1993).

Autor monografie Stručná gramatika urartejštiny (Enigma Corporation, Praha 1994, 92 str., ISBN 80-901704-2-0), několika vědeckých studií a populárněvědných článků o správě a platebních povinnostech ve starobabylónské společnosti a o událostech ve starověké Mezopotámii a Urartu. Spoluautor monografie Dějiny Mezopotámie a Základy starobabylonštiny.


PhDr. Furat Rahman, Ph.D.
(nar. 3. 2. 1967)

studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1987-1992), od září 1992 do prosince 1998 asistentem Ústavu starého Předního východu Filozofické fakulty UK. V r. 1992 získal titul Mgr. (magisterská práce Vlastní jména v starobabylónských dopisech), v r. 1998 titul Ph.D. (rigorózní práce na téma Zkrácená antroponyma ve starobabylónštině). Od října 1992 do července 1993 byl na studijním pobytu na univerzitě v Mnichově (další studium akkadštiny a sumerštiny).

Na FF UK vedl kurzy akkadštiny a sumerštiny, od roku 2000 externě působí na Západočeské univerzitě v Plzni, od roku 2001 interně a vede kurzy akkadštiny a sumerštiny, zabývá se rovněž mezopotámským náboženstvím.

Účast na několika konferencích Rencontre Assyriologique Internationale (Berlín 1994, Praha 1996), Use of Computers in Historical and Comparative Linguistics (Praha 1993, 1998).

Od r. 2001 člen Pražského lingvistického kroužku.

Spoluautor monografií Dějiny Mezopotámie a Základy starobabylonštiny, spoluřešitel grantů Fondu rozvoje vysokých škol (1996 a 1997).