|
1
|
Důležité termíny
|
|
2
|
-----------------
|
|
3
|
-----------------
|
|
4
|
|
|
5
|
|
|
6
|
mRS (modified Rankin scale)
|
|
7
|
---------------------------
|
|
8
|
-Jedná se metriku, která zhodnocuje následky CMP (cévní mozkové příhody)
|
|
9
|
-jde o škálu v rozmezí od 0 do 6
|
|
10
|
0 - žádné symptomy
|
|
11
|
1 - lehký deficit, zvládá všechny aktivity jako před CMP
|
|
12
|
2 - neschopen zvládnout všechny předchozí aktivity, je plně soběstačný bez cizí pommoci
|
|
13
|
3 - vyžaduje pomoc při některých aktivitách, schopen chůze bez pomoci druhé osoby
|
|
14
|
4 - chůze jen s pomocí druhé sosoby, nechopen bez cizí pomoci zvládnout tšlesné potřeby
|
|
15
|
5 - upoután na lůžko
|
|
16
|
6 - smrt
|
|
17
|
|
|
18
|
CTP (CT perzůze)
|
|
19
|
----------------
|
|
20
|
-využívá se k posouzení průtoku krve mozkovou tkání
|
|
21
|
-nedetekuje nekrotickou tkáň, ale pouze demonstruje pokles krevního průtoku, který bývá s nekrózou asociován!!!!!
|
|
22
|
-CTP je modalita, která může být využita k posouzení aktuálního prokrvení mozkové tkáně a její viability.
|
|
23
|
-S její pomocí lze identifikovat a hodnotit ischemizovanou oblast již v časných stadiích mozkového infarktu
|
|
24
|
a za určitých okolností lze s pomocí CTP identifikovat přibližný rozsah jádra infarktu a penumbry.
|
|
25
|
CT perfuzí zjištěná přítomnost penumbry může pomoci určit pacienty, u nichž bude prospěch rekanalizační terapie převyšovat nad jejími riziky.
|
|
26
|
Po aplikaci joové kontrastní látky dojde k přechodnému zvýšení denzity parenchymu úměrně množství kontrastní látky v cévním řečišti dané oblasti.
|
|
27
|
Softwarovým zpracováním naměřené denzity mozkové tkáně při prostupu kontrastní látky získáme čtyři parametry. Jsou jimi Cerebral Blood Volume (CBV),
|
|
28
|
který udává množství krve v určitém objemu tkáně (v ml/100 mg tkáně), Cerebral Blood Flow (CBF), udávající hodnotu průtoku krve (ml/100 g tkáně/min), mean transit time (MTT),
|
|
29
|
což je průměrný čas arteriovenózního přechodu krve daným objemem tkáně (v sekundách), a time to peak (TTP),
|
|
30
|
který určuje průměrný čas do maximální denzity ve snímané oblasti (v sekundách). Vzájemný vztah uvedených parametrů je vyjádřen rovnicí: CBF = CBV/MTT,
|
|
31
|
která je rovněž rovnicí autoregulační schopnosti mozkového řečiště (při zhoršení průtoku – např. stenóze či okluzi – dojde k prodloužení MTT a autoregulací
|
|
32
|
k postobstrukční vazodilataci – zvýšení CBV – tak, aby hodnota CBF neboli průtoku byla zachována).
|
|
33
|
Číselná hodnota CBV je získána jako výpočet plochy pod perfuzní křivkou, relativní hodnota MTT je získána jako polovina doby mezi časem od vzestupu
|
|
34
|
denzity z bazální úrovně po její pokles zpět na bazální úroveň. Na základě naměřených a vypočtených hodnot se potom vytváří barevné perfuzní mapy pro jednotlivé parametry,
|
|
35
|
kde lze oblasti s rozdílným prokrvením od sebe odlišit a jejich rozsah porovnat.
|
|
36
|
|
|
37
|
Při hodnocení se doporučuje začínat parametrem MTT (event. TTP), který se u ischemizace prodlužuje a který regionální abnormity zobrazuje nejvýrazněji.
|
|
38
|
Nicméně není vhodný pro posouzení aktuální viability mozkové tkáně, protože pouze identifikuje rozsah obturovanou tepnou zásobené oblasti, kde dochází k pomalejšímu,
|
|
39
|
resp. nedostatečnému plnění kontrastní látkou. Tato oblast v sobě zahrnuje jak jádro infarktu, tak penumbru, tak i oblast tzv. benigní oligemie,
|
|
40
|
která ani při perzistující ischemizaci nekróze nepropadá.
|
|
41
|
|
|
42
|
K odlišení jádra infarktu od penumbry lze použít parametry CBF a CBV [24,25]. Optimální protokol se zatím hledá, nicméně se ukazuje,
|
|
43
|
že ve tkáni se sníženou hodnotou CBV pod 2 ml/100 g tkáně dojde v 99 % k rozvoji infarktu. Objem tkáně s poruchou perfuze v podobě prodlouženého
|
|
44
|
MTT (> 145 %) či sníženého CBF (65 % a méně) představuje celkovou, ischemií ohroženou oblast [25]. Kolaterálami dostatečně zásobená oblast tkáně za okluzí tepny bude mít sice prodloužené MTT,
|
|
45
|
ale normální či zvýšené CBV a podhraničně snížené CBF. Nicméně i tak dochází často k nadhodnocení rozsahu penumbry zahrnutím i oblastí
|
|
46
|
s benigní oligémií. Určení přesného rozsahu penumbry se tím komplikuje a jak MR, tak CT perfuze často rozsah penumbry nadhodnocují.
|
|
47
|
Zjednodušeně však lze penumbru určit jako rozdíl rozsahu tkáně potenciálně infarktem ohrožené (CBF) a rozsahu tkáně infarktem již postižené (CBV), tedy CBF − CBV (CBF/CBV mismatch)
|
|
48
|
|
|
49
|
|
|
50
|
kohorta
|
|
51
|
-------
|
|
52
|
-skupina vybraná na základě určitých společných vlastností a dlouhodobě sledovaná v epidemiologickém studiu určitých chorob.
|
|
53
|
-Např. k. mužů-kuřáků sledovaná po desetiletí z hlediska rozvoje srdečních chorob či rakoviny plic lat. cohors, cohortis vojenská jednotka
|
|
54
|
|
|
55
|
Trombolýza
|
|
56
|
----------
|
|
57
|
neboli fibrinolýza je proces rozpadu (lýza) krevní sraženiny (trombu). Je součástí regulace srážení krve.
|
|
58
|
V organismu se neustále udržuje rovnováha mezi tvorbou a rozpouštěním fibrinových vláken ve krevní sraženině.
|
|
59
|
Léčebně je využívána při mrtvici způsobené ucpáním mozkové cévy a závažné plicní embolii. Použití u srdečního infarktu je nouzové,
|
|
60
|
v ČR se místo ní používá přímo katetrizace srdečních cév. Původně se používaly látky získané z moči a bakterií,
|
|
61
|
v současnosti jsou používány látky vytvořené genovým inženýrstvím – rekombinantní aktivátory plazminogenu.
|
|
62
|
Vzhledem k vysokému riziku krvácení nelze tuto metodu vždy využít.
|